„To je přece jedno, jakou kravatu si vybereš!” povídá znuděně manželka. „Ale to přece není jedno!” zlobí se manžel. „Při výběru kravaty si nemůžu dovolit udělat nějakou chybu, tady jde přece vyloženě o krk!”

„Ten můj mi před svatbou sliboval, že se budu mít jako v ráji.” „A máš?” „Ano. Jako Eva, nemám co na sebe…”

„Proč ses neoženil?” „Jak bych to řekl, no, když mám rád pivo, neznamená to ještě, že musím kupovat pivovar.”

Týden po svatbě přijde zeť za tchánem: „Vaše dcera je nejlínější, nejhubatější a nejhádavější žena na světě!” „To vím, ale jak jsme ji měli jinak potrestat než ji dát takovému pacholkovi, jako jseš ty?”

Fakt vážně nemocná tchyně praví svému zeťovi: „Myslím si, že už zítra umřu!” „Co je možné udělat dnes, neodkládej na zítřek!”

„Slyšela jsem, že jsi s manželem vyrazila dveře…” „A co jsem podle tebe měla dělat, když jsme si zabouchli a hasicím přístrojem je vyrazit nešlo?!”

„Co to tu smrdí?” nelibě poznamenal muž. „To je moje voňavka!” dotčeně odvětila manželka. „Jé, tak to promiň… jestli měla vonět!”

Kdy má žena opravdový zájem o mužovu společnost? Když je jejím vlastníkem.

30. dubna: „Dneska má tchyně svátek…” „Ona je Blahoslav?!” „Ne, čarodějnice.”

Manžel se vrací domů pozdě: „Kdes byl tak dlouho? A hlavně mi netvrď, že v práci!” „Promiň, ale byl jsem v práci. Všichni odešli a mě zapomněli vzbudit.”