Chlápek zemřel. Když ho v perlových branách vítá svatý Petr, říká mu, že při svém vstupu do nebe může mít jedno přání. Chlápek povídá, že by se chtěl zeptat Panny Marie, dát jí jen jednu otázku. Petr se trochu zarazí, ale koneckonců proč ne, tohle přání splní snadno. Dovede tedy …

Nápis na náhrobku Rubeuse Hagrida: „Odešel velký muž…”

Za sedmi horami, za sedmi lesy, za sedmi řekami, za sedmi moři žil jednou jeden král. Chodil po zámku a říkal si: „Bože, všude mám tak daleko!”

V cirkusovém hledišti. „To je neuvěřitelné, jak ten kovboj dokáže bez mrknutí oka spolknout vystřelenou kulku!” rozplývá se Don Mechito. „Máte pravdu,” přitakává muž s koltem, sedící vedle něj, „já to jednou zkoušel a málem jsem si spálil jazyk!”

V nebi se baví dvě dušičky: „Jak jste zemřel?” „Víte, že ani nevím? Poslední, co si pamatuji je, že když jsme projížděli Alpami, manželka najednou zařvala: Podívej, před námi se kutálí něčí pneumati-kááá!”

„V těch Trnkách-Brnkách nemají smysl pro estetičnost,” zlobí se teta Pajdáková. „Klidně napíšou do časopisu dlouhej e-mail, když by bylo o hodně lepší, kdyby tam místo něj dali jen krátký odkaz.”

„Věříte tajemným a záhadným úkazům?” „Stoprocentně. Jednou na nás při milování spadla svatební fotografie visící nad manželským ložem!” „No a?” „Nedbal jsem varování a za půl hodiny se neočekávaně vrátila moje žena!”

Ptají se chlápka: „Kdo to byl Kolumbus?” „Pták!” „Jak to?” „Copak jste neslyšeli o Kolumbově vejci?”

„Co děláš?” „Pokouším se psát verše.” „A daří se?” „Napůl. Psát ano, ale verše to nejsou.”

Sejdou se dva a vsadí se spolu, že ten jeden někoho perfektně vytočí po telefonu. Tak zajdou k telefonní budce, ten jeden vytočí číslo. Na druhém konci se ozve nějaká ženská. A ten jeden povídá: „Dobrý den, prosím vás, mohl bych mluvit s vaším synem Hugem?” „To je nějaký omyl, …