Zločiny

„Obžalovaný, co jste udělal s tou ukradenou pálenkou?“ „No, prodal jsem jí.“ „A co jste udělal s penězi?“ „No, propil jsem je.“

Soudce se ptá obžalovaného: Pane obžalovaný, odehrálo se vloupání tak, jak ho popsala obžaloba?“ „Ne, ale musím říct, že jejich metoda vůbec není k zahození.“

Před soudem se projednává případ rozkrádače. Soudce se ptá: „Jak to u vás začalo?“ „Když jsem nastoupil do podniku, tak mi všichni říkali, ber věci tak, jak jsou.“

Prchají dva zloběji z loupeže a najednou se před nima objeví zeď. Jeden říká druhému: „Udělej mi kozu ať to můžu přeskočit.“ Druhý udělá růžky a zařve: „Méééééé.“

K policistovi přiběhne muž a křičí: „Před půl hodinou mi nějaký zloděj strhl z ruky zlaté hodinky!“ „A proč křičíte až teď?“ „Nechtěl jsem moc otevírat pusu, aby si nevšiml, že mám i zlaté zuby.“

Zazvoní návštěva u dveří, přijde otevřít chlapeček. Pán se ptá: „Je tatínek doma?“ „Není.“ „A kdy se vrátí?“ „Když se bude dobře chovat, tak za deset let.“

Chlápek u soudu: “Obžalovaný, proč jste zmlátil toho pána?” “Vždyť vám to řikám, frajer libovej, černý brejličky, bílá hůl a oklepával mi auto.”

Mladý adept právnického doktorátu dostane u zkoušek otázku: Co je to podvod? „Podvod je, jestliže mě teď necháte propadnout.“ „Jak to?“, ptá se profesor. „Protože paragraf 265 trestního zákoníku zní: Kdo zneužije nevědomosti někoho, aby jej poškodil, dopustí se podvodu.“

V jednom malém městě povolal právník k soudu jako svědka jednu starou paní. Když složila přísahu, ptá se jí: „Paní Čermáková, znáte mne?“ „Ale ano, samozřejmě. Znám vás od plenek. A abych pravdu řekla, jste pro mne velikým zklamáním. Lžete, zahýbáte své ženě, manipulujete lidmi, pomlouváte je. Myslíte si, že …

Jeden chlápek u soudu žaloval druhého pro ublížení na zdraví při srážce auta s jezdcem na koni . Obhájce se postiženého ptá: „Je pravda, že na místě nehody jste policistovi řekl, že jste se nikdy v životě necítil lépe?“ „Ano, to je pravda.“ „Tak proč teď viníte mého klienta, že …