Život

Sestra v porodnici přináší mladému otci dvě děti. „Nevylekalo vás, že jich je víc?“ ptá se ho. „Ale vůbec ne!“ trochu rozpačitě odpovídá rodič. „Tak to jsem ráda! Podržte je, a já zatím skočím pro ty zbývající.“

Dlužíte-li bance 10 000, jste ve srabu. Pakliže bance dlužíte 100 000 000 je ve srabu banka.

„Učím se skákat na koni přes překážky, ale je to těžké. Můj kůň je příliš dobře vychovaný. U každé překážky mě nechá přeletět prvního.“

Takže: 1. Vezmeme obrovský kus mramoru. 2. Odstraníme všechno, co nevypadá jako slon.

„Prosím snažně o podporu. Byl jsem členem putovní kapely, ale jsem od narozeni smolař. Kapela se rozešla a já zůstal v cizím městě úplně bez peněz…“ šnoruje žebrák. Pán domu ho poslouchá s jistou nedůvěrou: „Tak vy jste muzikant. A na jaký nástroj hrajete?“ Šnorer se chvíli rozmýšlí a pak …

„Nějaké peníze jsem si vydělal vybíráním brambor.“ „A ten zbytek?“ „Vybíráním bank.“

Potkali se dva nad kanálem: „Proboha, co to děláte?“ „Ale, spadla mi tam koruna.“ „A proč tam tedy házíte další?“ „Kvůli jedný tam přeci nepolezu.“

Venca je na smrtelné posteli a jeho přítel Jarda mu povídá: „Mně se po tobě bude stýskat, Venco! Těch krásných časů co jsme spolu strávili! Tý srandy co jsme si užili!“ Venca ho z posledních sil chytí za ruku: „Neplač Jardo. Já ti slibuju, že do roka a do dne …

Turisti obdivují překrásnou panoramu Kordiller. Průvodce povídá: „Toto je nejzdravější kraj v celé Jižní Americe. Je tu tak zdrávo, že tu vlastně ani nikdo neumírá.“ „No a co ten včerejší pohřeb?“ ptá se jeden turista. „Však právě, to umřel hlady majitel pohřebního ústavu.“

Dva mladíci na prohlídce v galerii moderního umění se octnou v sále věnovaném sochařství. Kolem nich samé ohnuté trubky, rozbité sklo a podivné tvary. Jeden říká: „Radši padáme, než nás obviní, že jsme to tady zřídili.“