Děti a mládí

„Tati, proč míříme s jedním okem zavřeným?” „A co bys viděl, kdybys zavřel obě?”

Ptá se dcera otce: „Tati, co to je čestný titul?” „To je něco, jako když se mně říká hlava rodiny!”

„Honzíku, proč nechcou ty zápalky hořet?” „Nevím, vždyť jsem je zkoušel a hořely všechny.”

Pepíček říká paní učitelce: „Paní učitelko, nemohl by si Ládínek sednout jinam?” „Ale proč, Pepíčku?” říká učitelka. „No víte, když tady sedí, tak se mi tahák nevejde na lavici.”

„Pamatuj, jestli chceš něčeho dosáhnout, musíš každému rozkazovat,” učí syna generál. „Nadřízeným i sobě?”

„Představ si, že ve škole není ani jeden záchod v provozu!” stěžuje si bratrovi Marek. „A co děláte, když vás to náhodou zastihne?” „Co asi? Hovna!”

Tatínek drží na porodním sále syna a říká mu: „No vidíš, chlapče. Devět měsíců jsi chtěl ven a teď po celý zbytek života budeš chtít dovnitř!”

Je paní a ta má dva syny, jeden se jmenuje Držhubu a druhý Mozek. Mozka poslala na maliny a Držhubu nakoupit. U pokladny se ho prodavačka ptá: „Chlapečku, jak se jmenuješ?” „Držhubu.” „Nebuď sprostý a řekni mi, jak se jmenuješ, nebo zavolám policii!” „Držhubu.” Paní prodavačka zavolá policii a jeden …

„Neboj, Františku,” konejší chlapečka maminka. „Říkala jsem, že jdeme za zubařkou, ne za zubatou!”

Ve školce si povídají tři děti o tom, jak přišli na svět. „Mě přinesl čáp,” svěřuje se první. „Mě zase vrána,” objasňuje tajemství svého zrození druhé. „No, my jsme chudí,” pokrčí rameny třetí. „Náš táta si všechno musí udělat sám!”