Děti a mládí

Děti ve školce: „Umí tvůj bratříček chodit?” „Neumí, ale nohy má!” „A má vlasy?” „Je úplně holohlavý!” „A má zuby?” „Ty vůbec nemá!” „Tak to vás v porodnici ošidili a dali vám místo miminka dědečka!”

Učitelka k žákům: „Děti, dnes v 18:20 se dívejte, bude zatmění Slunce.” Pepíček: „A bude to na prvním nebo druhém programu?”

„Mami, mami, upadl nám žebřík!” „Pověz to tátovi.” „Už to ví, visí na okapu.”

Přijde Pepíček do obchodu a cituje babičku: „Prací prášek na praní!”

Pepíček dostal k narozeninám granát… a je z toho celý pryč!

Ptá se otec syna: „Co to tam gumuješ, Pepíčku?” „Pan učitel mi říkal, abych si co nejdříve opravil tu pětku!”

Malý Pája přijede o prázdninách poprvé k babičce na venkov a nemůže se vynadívat na tu spoustu neznámých zvířat. „Tohle první zvířátko,” vysvětluje mu děda při vstupu do chléva, „to je kravička. Ta nám dává mléko.” „A to druhé zvířátko,” touží po poznání Pavlík. „To je také kravička?” „Jo,” přikývne …

„Tati, existují draci jenom v pohádkách?” ptá se malý synek. „Než jsem si vzal tvoji maminku, tak jsem si to myslel taky!” odpoví tatínek.

Přijde Pepíček domů a říká mamince: „Ahoj mamko, já už umím počítat do dvaceti! 1, 2, 3, 4, -, 6, 7, 8, 9, 10, 11, -, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20.” „No Pepíčku, a kde je pětka a dvanáctka?” diví se máma. A Pepíček říká: „Pětku mám …

Šestiletý Pepík si s babičkou prohlíží rodinné fotografie. Byl mezi nimi i snímek chlapcova o dva roky staršího bratrance, který mu byl nápadně podobný. „To jsem já, když jsem byl větší!” zvolá vzrušeně.