Děti a mládí

„Maminko, jak jsem přišel na svět?” „Tak na to se musíš zeptat tatínka. Ten mi před svatbou tvrdil, že to není možné.”

Paní domlouvá synovi: „Pepíčku, než půjdeš do školy, umyj si ruce!” „Ale proč, mami, stejně se nebudu hlásit!”

Fanoušek přiběhne domů ze školy a volá: „Tati, dneska jsme se učili, že všechna zvířátka dostávají na zimu nový kožich.” „To je pravda, ale před maminkou o tom ani muk.”

„Já jsem rozený císař,” chlubí se dětem Pavlík, „přišel jsem totiž na svět císařským řezem!”

„Tati, mám být zubním nebo očním lékařem?” „Synku, vybrat si musíš sám. Ale měj na paměti, že člověk má dvě oči ale 32 zubů.”

Hádají se tři matky, která má doma větší dřevo. „Můj František,” povídá první, „to je takové dřevo, že nedokáže ani umýt nádobí.” „Můj Honzík je ještě horší,” namítne druhá, „to je vám takové dřevo, že po sobě ani neumí spláchnout záchod.” „No jo, máme to s nimi utrpení,” povzdechne si …

„Mami, zítra budeme ve škole rozebírat věty.” „Hlavně, aby to nedopadlo jako s tím budíkem!”

Pepíček chtěl k Vánocům skateboard, ale rodiče mu ho zakázali. Chlapec se však nevzdal a všemi způsoby je vydíral tak dlouho, až museli změnit názor. Maminka ho ale ještě, než ho koupili, upozornila: „Tak mi ti to prkno teda koupíme, ale za ty prachy na něj nesedneš holým zadkem!”

Ptá se chlapeček tatínka: „Co to má ta paní na hlavě?” Otec se k němu nakloní a něco mu zašeptá do ucha. Syn nahlas: „A co to znamená – stará čůza honí vodu?”

Kolem Martina projde pes s bílou hůlkou. Zaskočený chlapec se otočí ke svému kamarádovi: „Viděl jsi taky to co já?” „No a? Nikdy jsi neviděl slepeckého psa?”