Děti a mládí

Při snídani matka zahlédne Pepíčkovy špinavé ruce a říká: „S těma špinavýma rukama nesmíš do školy!” „Dobře, mami. Když na tom tolik trváš, tak nepůjdu.”

„Jaké jsi znamení?” „Dobré, myslím.”

Holčička s chlapečkem si hrajou na pískovišti a holčička řekne, že si chce hrát na maminku a tatínka. A chlapeček řekne: „Tak mi zajdi do hospody pro pivo a dej mi pokoj!”

„Tatínku, kdo je náš prezident?” „To je ale ostudné, neznat takovou základní věc!” „Tak proč mi to neřekneš?” „Stydím se.”

Maminka: „Pepíčku, jestlipak už jsem ti ukázala svou sbírku brouků?” Pepíček: „Ty máš sbírku brouků, maminko?” Maminka: „Nemám, Pepíčku. Proto jsem ti ji taky nikdy neukázala.”

Po jedenácté vyleze babička na dvorek, protože ji probudil nějaký podezřelý šramot a co nevidí – vnouček tam staví sněhuláka. „Pepíčku, proč ho stavíš teď v noci?” podiví se babička. Chlapec na to: „Protože maminka říkala, že když je sluníčko, hned roztaje!”

Barunka přiběhne celá vylekaná do obýváku: „Tati, Filípek vypadl z okna!” „Tak co tu jen tak stojíš? Běž ho rychle chytit!”

„Pepíčku, tys rozbil všechny dárky, které ti dal tatínek?” „Ne, jeden zůstal.” „A který?” „Kladívko.”

Maminka u dítěte na nočníku: „Celej tatínek. Nekonečná zasedání a pořád nic z toho.”

„Až půjdeš tím parkem – kdyby tě nedejbože někdo přepadl, volej o pomoc!” nabádá šestnáctiletou Katku maminka. „A co když se nedostanu k mobilu?”