Cestování a doprava

Průvodce v katakombách: „Tady kolem je pohřbeno již 945 lidí a nebožtíků stále přibývá…!”

Volá paní Vomáčková manželovi, který je na služební cestě v Austrálii, ať se co nejdřív vrátí. „Neboj, už jsem ve zpátečním letadle,” uklidňuje ji on. „Za osm minut a osm časových pásem jsem doma!”

Mezi horaly: „Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech.” „Aha, tak proto mi tátu rozšlápl yetti.”

Na besedě o nejmenším kontinentu: „Je pravda, že v Austrálii se řidič často setká se silničními vlaky?” „Samozřejmě.” „Tak to australským řidičům nezávidím – kdyby mě začalo předjíždět třeba pendolino…”

„Pane řidiči, vy jste pil! Jezdíte po silnici od krajnice ke krajnici.” „Kdepak, to byl jen slalom mezi dírami na vozovce.”

Narvaný vlak. Starší dáma blíže neurčeného věku se hádá s mladíkem. Argumenty docházejí, a tak dáma pronese: „Vlezte mi na záda!” „Promiňte, ale nejsem v Klubu českých turistů, abych lezl na každou zříceninu.”

V motorismu platí heslo: Vidět a být viděn. Při nevěře je to přesně naopak!

„Představte si, byli jsme se koupat u moře a píchli jsme na pláži kolo,” stěžuje si navrátilec z dovolené spolupracovníkům. „Neříkej. A co jste dělali?” zajímají se kolegové. „Dal jsem tam místo něj záchranný kruh.”

Sedí dva trampové u ohně a spokojeně opékají buřty, když tu se k nim najednou začnou ze všech stran sbíhat psi. Starší tramp rozčileně bouchne pěstí do špalku: „To nebyl moc dobrej nápad, opékat buřty v parku!”

Povídá cestující ve vlaku tomu, co sedí vedle něj: „Nebude vám vadit, když otevřu okno?” „To teda bude, ani na to nemyslete!” zamračí se morous. „No dobře,” pousměje se ten první, hluboce se nadechne a přes celý vagón se ozve táhlé: „Prrrrrrrrrd!” Morous vedle zrudne a vykřikne: „Rychle, máte pravdu, …