Hádají se tři muži o počátku lidského života. „Život začíná v okamžiku narození,” tvrdí první. Druhý namítne: „Ne, život začíná v okamžiku početí.” „Kdepak,” říká třetí, „život začíná, když žena s dětmi odjedou na chatu.”

Pan Novák se vrátí domů, na stole lístek od manželky: „Navždy konec, jsem u maminky!” Druhý den dostane manželka dopis: „Až budeš číst tenhle dopis, nejsem mezi živýma!” Rychle se tedy vrátí a na stole dopis: „Šel jsem na hřbitov!”

Říká pan Novák: „Teď mě má manželka raději než psa!” „A jak jsi to dokázal?” „Pes odmítl žrát, co uvařila, ale já jsem jsem snědl všechno!”

Povídají si dva manželé. „Vzpomínáš, jak tu byl soused?” „Jo, jak stěhoval postel.” „Né, jak jsem tě s ním podváděla.” … „A vzpomínáš, jak jsem byla v obchodě?” „Jak jsi přinesla ty dobrý rohlíky?” „Né. To jsem ti sháněla jed, co jsem ti teď dala do kávy.”

Nejsem čtyřicetiletá žena. Jsem osmnáctiletá dívka s 22letou praxí.

Kamarádka se kamarádce svěřuje, že dostala od milence krásný zlatý prstýnek. Bojí se ho ale nosit, protože má žárlivého manžela. Kamarádka jí poradí: „Až půjdete se psem do parku na procházku, tak dělej, že jsi ho tam našla.” Stane se. Manželka jde s manželem a psem na procházku do parku. …

Dumá Pepa: „Ženy se dělí na špatné milenky, špatné kuchařky a hloupé. Proč já blbec jsem si musel vzít všechny tři najednou!”

„Miláčku, víš, já ti musím něco důležitého říct. Nasypala jsem ti do kávy jed.” „I já ti musím něco říct. Já jsem si před chvíli s tebou kávu vyměnil…”

„Andulko, nejsou všichni chlapi takoví, jak se o nich říká. Já znám jednoho, ten je dvacet let ženatý a každý večer je doma.” „Anežko, tomu se teda říká láska.” „Houby láska – obrna.”

Říká paní Houstičková: „Dnes jsem četla krásný milostný dopis od mého muže.” „Tak proč jste tak naštvaná?” „Když on byl adresovaný naší sousedce!”