Šnorer: „Celý život mě pronásleduje smůla.” Prokurista Spitz: „Jaké je vaše povolání?” Šnorer: „Hudebník.” „Na jaký nástroj hrajete?” „Na pozoun.” „Tak pojďte dál a něco mi zahrajte. Náhodou tady pozoun mám.” „No neříkal jsem to, jakou mám smůlu. Ausgerechnet musej mít zrovna pozoun.”

Eckstein si dal u krejčího ušít kalhoty. Krejčí ale stále ne a ne být s kalhotami hotov. Za měsíc si Eckstein stěžuje: „Bůh stvořil svět za šest dní a oni potřebujou na jedny kalhoty celej měsíc.” „Jenže podívaj se na ten světa a pak si prohlídnou ty kalhoty.”

Jistý žid přechází ulici a při tom vrazí do antisemity. „Svině,” zařve ten muž. „Gluckstein,” ukloní se žid.

Romský chlapec se ptá otce: „Tati, co je to demokracie?” „Demokracie je, synu, že dostáváme od státu podporu… prostě peníze!” „Aha, rozumím! Ale když je potom za dva dny utratíme, tak potom co?” „No, pak si od bílých vezmeme, co chceme.” „A nezlobí se za to na nás?” „Ale jo, …

Skot rozbije láhev s jódem, kouká na tu louži a řve: „Mámo, děti, řízněte se někdo, ať to nevyhodíme jen tak!”

Co udělá Somálec, když najde hadici? Metro.

Rozhořčený Skot píše do redakce časopisu: „Nepřestanete-li otiskovat ty hloupé vtipy o Skotech, přestanu si Váš časopis půjčovat.”

Poslední přání Skota bylo být po smrti spálen. Jakmile vydechl naposledy, zvolal nejstarší syn: „Žádné flákání – honem všichni na kopřivy!”

Abeles, bohatý žid z haličské vsi, přijede do Krakowa v ošuntělém obleku. Potká ho Karpeles a říká mu: „Mojše, jak můžou chodit po městě v takových hadrech?” „Co na tom záleží,” odpovídá mu Karpeles, „tady mě přece nikdo nezná.” Za týden potká Karpeles Abelese u nich doma na vsi v …

Jeden zbožný člověk, když se dožil 105 let, přestal náhle chodit do synagogy. Jeho přátelé, znepokojeni jeho nepřítomností po tolika letech projevované zbožnosti, zašli neprodleně za rabínem. Ani rabín neotálel a vydal se za souvěrcem. Ten se k jeho překvapení těšil skvělému zdraví! Proč tedy, když mu nic není, přestal …