Smutná historka

Sedí žabka na ohromně velkém hovně. Kdosi jde okolo a zeptá se: „Žabko, co je to tu za obrovské hovno?“
„To je velmi dlouhá historie“, řekne žabka.
„Nevadí, že je dlouhá, řekni mi jí.“
„Bylo to tak“, začala svoje vyprávění žabka: „Žil kdysi na jednom břehu divoké hluboké řeky krásný mladík a na druhém překrásná dívka. Jednou si vyšli oba k řece, uviděli se a najednou se jeden do druhého zamilovali. Mladík měl malý člun, a tak v něm přeplaval divokou hlubokou řeku k dívce. Celý den se potom procházeli, povídali si a milovali se. Večer mladík sedl do své loďky a vrátil se na svůj břeh divoké hluboké řeky. Další den se historie opakovala… A mnoho dalších dní potom. Jednou v noci byla ohromné bouřka, strhla s sebou malou loďku a odnesla jí neznámo kam. Od těch časů mladík a dívka každé ráno vycházeli na svůj břeh řeky, seděli, hleděli jeden na druhého a vzdychali… Nic víc nemohli dělat, protože řeka byla hluboká a divoká. Taková je to smutná historka…
„Poslouchej, žabko, historka je to určitě smutná, ale jak to souvisí, kde se vzalo to velké hovno?“
„Copak já vím? Asi se tu někdo vysral.“