Škola

Nápis na školní tabuli: „Ema má mamu. Mama má Danu. Otec se má.“

Jde učitelka s postiženými dětmi na výlet a ukazuje jim: „Podívejte se, děti, mrtvý pták.” Děti koukají na nebe a diví se: „Kde?”

Zeměpis je psaní z mé hlavy.

Pokud někdo nemá zdravé sebevědomí, musí k doktorovi.

„Pepíčku, jaké květiny máš nejraději?” „Chryzantémy.” „Tak mi to napiš na tabuli.” „V tom případě mám nejraději mák!”

Učit se mluvit německy je jako učit se vidět slepecky.

Malý Pepíček jede se svojí babičkou vlakem na matematickou olympiádu. Cestou se dívá z okna a najednou prohlásí: ,,Babi, koukej, jaká je tam venku nádherná množina kraviček.“ Babička pohlédne z okna a praví: ,,Ale Pepíčku, vždyť na té louce nic není.“ A Pepíček říká: ,,Když ona je to prázdná množina.“

Kakabus je pojízdný záchod.

Paní učitelka ve škole: Tak děti, kdo zná nějakou větu, ve které je slovo ananas. Jaruška: „Máme doba ananas, je moc dobrý.“ Paní učitelka ji pochválí. Martínek: „Koupil jsem si krásný ananas.“ Dobře, povídá paní učitelka. Vyvolá Dežu, aby taky řekl větu. Deža: „Tata jel do Ameriky a na nas …

Horáčku, měl sis připravit referát o Homérovi, a ne o Houmru Simpsonovi!