Jídlo, pití a neřesti

Pan Kalianko na recepci chytne řízek do ruky a láduje se jím. Číšník mu diskrétně naznačí, že by si měl vzít příbor. „To je teda nápad, když budu mít v jedné ruce nůž a ve druhé vidličku, jak vlastně budu držet ten řízek?”

„Pane vrchní,” vzteká se po půlhodině marného čekání chlápek v restauraci, „jste hluchý?!” „Nemyslím si,” odvětí konečně nastoupený zaměstnanec podniku, „vy jste doktor?”

Oznamuje žena manželovi: „Víš, že ve spotřebě alkoholu jsem třetí na světě?” „Na mě nekoukej. Vždyť já dělám, co můžu!”

„Co jsi mi to včera nakukal?” zlobí se číšník na svého kolegu. „Tvrdil jsi, že ten zazobaný Němčour od třetího stolu nechává všechny kovové od cesty. Mně nechal sotva pět korun, a to jsem mu vrátil celé dvě stovky v korunách a dvoukorunách!”

V baru: „Nevíš, jak se jmenuje támhleten maník?” „Asi Honza… Když ho barman viděl, říkal: Pane Jane!”

Jestliže je olivový olej vyráběný z oliv a řepkový z řepky, z čeho je pak dětský olej?

Pan Kalianko si ve čtvrtek večer jen tak v pantoflích skočí se džbánkem pro pivo. Vrátí se v pátek, postaví džbán a povídá: „To jsou, holka, všude hrozný fronty…”

V hospodě: „Neznáš nějakého Kubu?” „A proč?” „No, chtěl bych sehnat pravé kubánské doutníky.”

Chlápek přijde do baru a v ruce drží malou želvu. Ta je šíleně potlučená. Jedno oko má namodralé, dvě nohy zafačované a celý krunýř omotaný lepicí páskou. Hospodský se chlápka ptá, co s tou želvou je. „Nic. Tahle želva je akorát hrozně rychlá. Schválně, dáme závod o stovku, váš pes …

Postávají dva ožralové na střeše mrakodrapu a jeden říká: „Podívej, jak jsme vysoko. Teď když skočím dolů, nic se mi nestane, protože je to takový tlak, že mě to vynese.” Druhý chlap na něj nevěřícně zírá, a tak se první naštve a opravdu skočí. Ten, co zůstal nahoře, kouká, kouká …