Jídlo, pití a neřesti

Baví se dva sváteční opilci. „To je strašné, já mám opici,” stěžuje si první. „Buď rád, že ještě k tomu nejsi opičák,” utěšuje ho druhý. „Proč?” „No, sťatej opičák to má o dost horší – ten má opice hned dvě!”

„Pane vrchní, je ta zmrzlina čerstvá?” „Snad si nemyslíte, že ji přihříváme od včera?”

„Pánové, co oslavujete?” „Ale, založili jsme spolek abstinentů.”

Ptá se pán v restauraci: „A z jakého vosku je ta svíčková?”

Přiletí moucha do hospody a sedne si jednomu ze štamgastů na půllitr. Pivař se rozmáchne rukou a z mouchy zůstane jen flek. Co z toho vyplývá za ponaučení? Nikdy se nedotýkej cizího piva!

„Pane vrchní, co mi leze po salátu za zvířátka?” „Pane, to jste ještě nikdy neslyšel o vitamínech?”

„Ve dvou se to lépe táhne,” dumá štamgast nad pivem, „ale ten druhý musí mít prachy!”

„Slyšela jsem, Mariko, že tvůj Karel přestal pít,” s překvapením konstatuje Eva. „Jak jsi ho to vlastně odnaučila?” „Normálně – začala jsem do flašek od ferneta dávat ředidla.”

Sednou dva kamarádi do hospody, každý si dá pivo a pak se jeden druhého zeptá: „Ty, když se vyspíš s tvou ženou, sprchuješ se?” Druhý: „No, sprchuju, jasně!” „No tak se jdi vyspat s tvojí starou!”

Přijde host do restaurace a přeje si čaj. „Jaký prosím, čínský, indický, gruzínský,” ptá se číšník. „Víte co, žádnou politiku, dejte mi kafe.”