Děti a mládí

Vstoupil jsem do kupé s pytlíkem brambůrků. Průvodčí na mě zavolal: „Toto je vlak, ne veřejná jídelna!” Nevím, o co mu šlo. Vždyť jsem si přinesl vlastní jídlo!

„Nevěš se mi pořád na krk!” zlobí se na Pepíčka maminka. „A kde ses, prosím tě, naučil tu katovu smyčku?!”

„… a co jste měli dnes ve škole od tří do čtyř?” „Hlad, maminko!”

„Tati, co je to stará panna?” „No, to je panenka, s kterou si už nikdo nechce hrát.”

Zlobí se sestra na bratra: „Ty jseš jako táta!” „Nenadávej mi. Já ti taky nenadávám, že jsi jako máma!”

Ptá se otec syna: „Jirko, ty prej teď chodíš s Blaženou?” „No chodím, máš něco proti tomu?” „Ne, jen jsem chtěl říct, že když jsem byl v tvým věku, tak jsem s ní chodil taky!”

„Tati, dej mi tisícovku na kolečkové brusle. Tati, dej mi tisícovku,” škemrá pořád dokola Martínek. „Jdi s tím k čertu!” vyletí na něj zaměstnaný otec. Hošík se zamyslí: „A on mi čert ty brusle koupí?”

„Mami, kup mi velblouda!” „A čím bychom ho krmili?” „Kup mi ho ze zoologické zahrady, tam se krmit nesmí!”

Frajírek se houpe na zahradě na houpačce, trochu to přežene a vylítne z houpačky přímo na skleník. „Tak tohle je jeho specialita,” komentuje situaci brácha, „skleníkový efekt!”

Filípek s maminkou míjejí roztříštěný strom. „Do tohohle stromu uhodil blesk,” poučuje chlapce matka. „Pane Bože,” vykřikne Filípek. „Rychle musíme varovat tatínka. Ráno jsem viděl, že má zrovna jeden Blesk na stole!”