Podnapilý člověk nastoupí do tramvaje s lidmi a zvolá: „Heeej! Lidi! Je tu někdo?” Hrobové ticho, nikdo se neozývá. „Nikdo? Tak se tu můžu klidně vymočit!”

V autobuse: „Chlapče, uvolni místo pánovi s akváriem!” „A kde máte to akvárium?” „V břiše – měl jsem pivo a tři kyselé ryby.”

„Narazil jsem do stromu,” přiznává se řidič auta v autoopravně. Automechanik přejde okolo auta a ptá se: „Kolikrát?”

Potkají se dva na nádraží a jeden povídá tomu druhému: „Tak co ty, kam prosím tě tady s těma kuframa jedeš?” „Ale musím do Prahy, a ještě k tomu vlakem, představ si, že to auto, co jsem si před měsícem koupil, mi žena rozbila na maděru!” „Tak to bych ji …

Manžílek se pachtí s tlačením auta a ženuška za volantem v klidu prohlásí: „Když jsme koupili auto, v prospektu bylo, že má pod kapotou několik set koní. Dojde benzin a pohybovat se dokáže jenom silou jednoho vola!”

Holohlavý ranař bez krku zastaví u benzinové pumpy a čte si návod na stojanu: „Vemte do ruky pistoli…” – vytáhne svou devítku… „Vložte ji do plnicího hrdla nádrže…” – vloží „Zmáčkněte…”

Ovlivnil automobilový průmysl nějak morálku lidí? Jistě. Výrazně poklesl počet krádeží koní.

Ze zápisníku bodrého polárníka: „Když jsme jako první dorazili do Antarktidy a zjistili, jaká je tam kosa, tak nám zmrzl úsměv na rtech.”

Dívka se jde koupat, ale v kabině si zapomene vrchní díl plavek a leze do vody bez. Ozve se Pepíček: „Jestli jdete ty pejsky utopit, vzal bych si toho s hnědým čumáčkem.”

Jedno motomoudro: „Ti, kteří jezdí jako blázni, nekončí na psychiatrii, ale na hřbitově.”