„Můj starý zemřel před měsícem,” stěžuje si kolemjdoucí babka Mydlářová. „Já jsem mu říkala, že do toho vesmíru nemá létat!”

Pavel přijde do práce v obvazech. „Co se ti stalo?” diví se spolupracovníci. „Otvíral jsem okno…” „A vypadlo na tebe, viď?” „Ale ne – otvíral jsem ho a vypadl ven!”

Vyklepaný americký úředník prochází pozdě v noci cestou domů tmavými ulicemi velkoměsta. V jedné z uliček se k němu odkudsi přiblíží temná postava a povídá: „Potkal jsem na nádraží Washingtona.” „Pane Bože,” roztřese se úředníček. „Tak to musel být duch!” „Ne, nebojte, nebyl… Potkal jsem ho už skoro před 150 …

„Znám ho celý svůj život,” pronesl na pohřbu dobrý přítel zesnulého. „Snad – znal jste ho,” namítne jeden z příbuzných. „Ne, já ho narozdíl od některých znám ještě pořád…”

Přesvědčený pyroman: „Na protest se upálím!”

Mezi teroristy: „Tak co, sehnal jsi granáty?” „Granáty zrovna ne, ale mám něco lepšího – pytel granátových jablek!”

Víte, proč každý úplněk vylézají mrtví z hrobů? Hrobník má inventuru.

V metru zařvali jen dva lidé. První: Zavři to! Druhý: Nejde to! A pak začala téct voda…

„Jediná dobrá zpráva je, že jsem nemusela platit za pohřeb,” povzdechla si čerstvá vdova. „Jakto?” podiví se známý. „Manžel byl voják a rozprášil ho granát.”

V Národním dávají Vltavu zdarma.