Jak poznáte černobylského starce? Podle protonového čísla.

Karel si hraje na staveništi s čouhajícím drátem, když se za ním ozve: „Dávej pozor, v tom drátu je elektrický proud!” „Ccco žžže tttammm jjjéééé?!”

„Otče! Janka přejel parní válec!” „Tak ho prostrč opatrně pode dveřmi.”

„Náčelníku,” přibíhá kanibal za svým šéfem, „nemáme v čem nosit vodu!” „A od čeho máte močové měchýře?!”

Proč kanibalové zrušili zahraničním turistům víza? Protože tam stejně moc dlouho nepobudou.

„Nikdy neodmítnu pomoct kamarádovi, který je v rejži,” dušuje se lidojed.

„Co jsem to udělal?!” zděsí se trestanec. „Kde jsem nechal hlavu?!” Odpovídá mu kat: „Já vím…”

„Mami, proč je to maso takové sladké?” „Drž hubu, vždyť víš, že babička měla cukrovku!”

Potká pán na ulici takového vrásčitého, ošklivého staříčka: „Kolik je vám let, stařečku, určitě už tak sto?” „Patnáct,” odvětí staříček. „Sto patnáct?” uznale pronese pán. „Ne, patnáct!” urazí se staříček. Pán spráskne ruce: „Jenom patnáct? Kdy jste se, proboha, narodil?” „V šestaosmdesátém v Černobylu.”

Z nabídky cestovní kanceláře 10. září 2001: „Last minute – výlet na Dvojčata do New Yorku!”