Válečník bojovného kmene mluví s náčelníkem: „Poslouchejte, šéfe, včera jsme chytili českou modelku!” „No výborně, Čilubo, pečená husa nebyla už dlouho!”

Loučí se námořník se svou dívkou. Na rozloučenou mu dává dívka svoji fotografii a zdůrazňuje, aby ji měl neustále na očích. „Tvoje fotografie je velmi pěkná,” povídá námořník, „ale postrádám na ní to, co mám u tebe nejraději.” „Ale Johne,” zapýří se dívka, „vždyť je to jenom obličej!”

Chlubí se Petr kamarádovi: „Měl jsem tak bezvadně pojištěného svého trabanta, že když jsem ho v zatáčce v šedesáti nezvládl a rozbil ho na maděru, tak mi pojišťovna vyplatila tolik peněz, že jsem si za ně hned koupil nadupaného sporťáka, chceš svézt?”

Pepíček se jde koupat do rybníku a ptá se: „Pane starosto, nejsou v tom rybníku žáby nebo vodní hadi?” A pan starosta odpoví: „Neboj, Pepíčku, žraloci už je sežrali!”

Dva světaznalí cestovatelé postávají na ulici v městě plném smogu a jeden nelibě poznamená: „Potěžpánbů, ty komíny ale čadí!” „Co chceš,” říká společník, „jsme v Čadu.”

Naivita – to je u nás takový stav, kdy se při přecházení jednosměrné ulice podíváte jen na jednu stranu.

Horolezec vypráví: „Když jsem dosáhl vytouženého vrcholu, vyčerpaně jsem spadnul na zem.”

Život na ostrově bývá někdy nudný. Zvlášť, když se zachrání dva. A na jednom takovém ostrůvku se dva zachránili. „Proč jsi takový smutný?” zeptá se jeden druhého, když tam byli spolu asi tak týden. „Stýská se mi po domově.” „To je toho,” povídá mu první trosečník, „mně se taky stýská …

Do autoservisu přivezou zelenou škodovku. Mechanik ji prohlíží, prohlíží, ale neshledá žádnou závadu. Zavolá si tedy řidiče a rozzlobí se na něj: „Proč jste volal odtahovou službu?! Vždyť tomu vašemu autu nic není!” Řidič vše uvádí na pravou míru: „Bydlím tady kousek vedle, tak jsem chtěl ušetřit za benzin.”

Ptají se cestovatele: „Co uděláte, když vás uštkne had?” „Vysaji si okamžitě ránu!” „A když vás uštkne do zadku?” „Poznám, jestli jste můj opravdový přítel!”