1755 – Samuel Johnson vydal první anglický slovník, čímž aspoň malým dětem poskytl knížku, ve které mohly najít všechna sprostá slova.

1785 př.n.l. – První kalendář, sestávající z roku s 354 dny, byl představen babylonskými vědci. 1768 př.n.l. – Babyloňané zjistili, že je něco špatně, když zima začala v červnu.

Proč Mojžíš vodil vyvolený lid čtyřicet let po poušti? Protože v té krajině je problém najít zemi, které nemá ani jeden ropný pramen…

Ptají se pana Vrby: „Prodal jsi to auto? Ozval se někdo na ten inzerát?” „Nevím, nezvedám čísla, co neznám!”

1508 – Michelangelo konečně souhlasil s tím, že vymaluje strop v Sixtinské kapli, ale stále odmítal potom umývat zaflákaná okna.

3050 př.n.l. – Jeden Sumeřan vynalezl kolo. Do týdne byl nápad ukraden a zduplikován dalšími Sumeřany, čímž byl do budoucna dán základ obchodní etice.

Jeptišky chytl amok. Řádí jak utržené z řetězu. Zoufalá abatyše už neví, jak je uklidnit, tak s pláčem uteče schovat se ke staré kuchařce. Kuchařka vyběhne nahoru do reflektáře a zakřičí: „Holky, klid, nebo ten párek, co máte na večeři k čočce, nakrájím!” A je klid.

„Moje dcera odjíždí na rok do zahraničí, aby se zlepšila ve zpěvu.” „To vás ale muselo stát peněz!” „Vlastně ani ne, na celou částku se složili sousedi!”

Francouzský král Ludvík XIV. přijde ráno do jídelny, kde se chystá velká oslava. Král se ptá: „Co se to děje, copak je dnes Ludvíka?” Komorníci odpovědí: „To ne, ale je čtrnáctého!”

Hynku! Viléme! Jarmilo! Večeře!