Vypráví chlapeček z rozpadlé rodiny: „Od té doby, co se tatínek podruhé oženil, mám nevlastní matku, nevlastní sestru a nevlastního psa.”

Proč má nočník ucho? Aby slyšel, jestli někdo čůrá vedle.

„Babi, a proč jsou svatby někdy až odpoledne?” zajímá se malý Petr. „No, Petříku,” vysvětluje babička, „dopoledne přece musí být některé nevěsty ve škole!”

„Včera jsem při udělování Zlatého Slavíka seděla na klíně Karla Gotta!” vytahuje se Petra. Maruška se zamyslí: „Opravdu? Že mi o tom strýček nic neříkal…”

Honza dělá machry: „Vsaď se, že s tou peckou od švestky přeplivnu silnici.” „Tak jo,” souhlasí kámoš. Honza pecku plivne a ta opravdu přistane na druhém konci silnice. „Jaks to udělal?” diví se kamarád. Honza na to s úšklebkem: „Jednoduše. Plivl jsem ji před sebe a pak ji rychle ve …

Vběhne chlapeček do drogerie: „Honem, honem! Ségru napadl včelí roj!” Prodavačka se zděsí: „Proboha, ale my tady nemáme žádné léky, musíš do lékárny.” „Prosím vás, kdo mluví o lécích? Já chci co nejrychleji film do foťáku!”

„Tati, máma neví, co říká,” stěžuje si harant. „Proč to říkáš?” „Před chvílí říkala, že tluču špačky a teď se na mě zlobí, že nic nedělám. No víš, jak se zapotím, než ty zatracený ptáky utluču?!”

„Mám velký průšvih,” svěřuje se mladšímu bráchovi Jarča. „Tak velký snad zase ne,” povídá schovívavě bratříček, „vždyť se ještě ani nenarodil!”

Děti zvoní dole u paneláku: „Tati, nemůžem se dostat dovnitř, je zamčeno.” „Tak si skočte pro klíče.”

Sedí takhle u televize maminka, tatínek a Honzík. Náhle tatínek vstane a povídá: „Pojď, maminko, uděláme si holčičku.” Honzíka to zarazí a vyhrkne: „A uděláte mi taky autíčko?”