Babička s Barunkou na návštěvě u kněžny nedopatřením urazí u sochy šulínka. Babička ho rychle nasadí, ale ten směřuje místo dolů nahoru. Kněžna si toho všimne, ale Babička jí vysvětluje: „Jsem si jista, vždycky, když jsem ho viděla, byl směrem nahoru!” „Šťastná to žena!” praví smutně kněžna.

Modlitba musí zůstat bez odezvy, jinak by to nebyla modlitba, ale obchodní jednání.

„Píšu průkopnickou poezii,” vychloubá se přátelům básník. „Místo tradičních veršů A-B-A-B používám netradiční B-A-B-A.”

Rozčílená jeptiška jde zahradou, lomí rukama a volá: „Sodoma Gomora! Sodoma Gomora!” Potká zahradníka a ten se jí ptá, co se stalo. „Jdu po cestě, slyším šramot za křovím, podívám se blíž a tam ONA a ON. Kouknu na druhou stranu a tam ONA a ONA. Za dalším keřem ON …

V newyorském tisku se objevilo oznámení: „Jsem idiot. Moje nepatrná inteligence a hloupé chování mohou být velmi vhodné při pořádání recepcí. Hosté budou pociťovat svou převahu a budou spokojeni.”

„Tady se píše, poznámka autora. Drahá, nevíš, kdo to napsal?” ptá se ženy při pročítání svých děl sklerotický spisovatel.

Pan Novák na koncertě, zády k publiku hraje klavírista. Sousedka se ptá: „To je Beethoven?” „Nevím, musím počkat, až se obrátí!”

Na plese: „Proboha, zavolejte někdo záchranku! Nevidíte, že se má partnerka dusí?!” „Ale miláčku,” povídá ona, „to je jen fialová rtěnka!”

V knihkupectví: „Odkdy tady máte červenou knihovnu?” „Od té doby, co si tady vyřizovala účty ruská mafie.”

Knižní tip – Karel Čapek: Bílá nemoc (aneb Jak přežít stáří)