Ráno: „Ježíši, to už je ráno?!” V poledne: „Ježíši, to už je poledne?!” Večer: „Ježíši, to už je večer?!” Závěr: Ježíš Kristus trpěl samomluvou.

Proč zářil Přemysl Oráč štěstím, když do města přijížděla kněžna Libuše? Protože trubači troubili: „Tarádadá tarádadá!”

%^$#$%@#@#%^^^*(**)*)^%^%##@!%#@^%#*^*%(%(^*^*(^(&&^^%^%$%$##@$%$@ #%$@%$% @%@%@%@%$#@%$#$%#$%@^$%^$^%@^%$$ … konec čínské lidové pohádky.

„Vážení návštěvníci,” povídá průvodce, „vidíte před sebou obraz Portrét neznámého. Je to neznámá kopie neznámého originálu neznámého umělce z neznámé doby, vyhotovená neznámým kopírujícím malířem z neznámých důvodů a v neznámé době, kterou neznámo kdo, neznámo jak a kdy a neznámo z jakého důvodu dodal do našeho muzea.”

Slyšeli jste o tom zpěvákovi, co chtěl interpretovat naši hymnu co nejoriginálněji? Před začátkem „Kde domov můj” rozmáčkl hlemýždě…

Architektonickou soutěž s názvem „Betonový dům” vyhrál afghánský soutěžící Usáma bin Ládin.

Blíží se potopa a Noe smlouvá s Bohem. Ten ale varovně zvedne prst a kárá ho: „Nic takového, Noe, nezkoušej to na mě! Manželku hezky s sebou!”

Hovor: „Ústředna? Tady Jenda Vyskoč, chtěl bych spojit hotel Richmond, soukromou linku Michaela Jacksona do prezidentského apartmá, na účet volaného.”

Diskutují dva egyptologové na novém nalezišti a jeden odvážně prohlásí: „Pane kolego, myslím, že se mýlíte.” „No dovolte, jaké máte důkazy pro toto své tvrzení?” „Podle vašich výpočtů sestra toho faraona porodila svého otce.”

Vzkaz domů: „Milá mami, pošli mi nějaký dobrý prášky od bolesti hlavy, mám před zkouškou. Díky. PS: Tady v Praze všechno vykoupil T-Mobile, prý pro svý operátorky na den bojkotu.”