Přijde medvídek Pú do řeznictví a ptá se: „Máte šunku?” Prodavač odpoví: „Ano, máme.” Tak medvídek Pú vytáhne rotačák, zastřelí prodavače a řekne: „To máte za to prasátko!”

Dámská jízda: „Slyšeli jste to, že vyhodili tu Ester?” „Ládovou?” „Jo, z Milionovýho páru.” „Ale já vám to říkala – kdoví čím se ládovala!”

Jeden z hostů na slavnostním bálu nemístně něco řekne o hostitelčinně postavě. „No dovolte, já a tlustá?!” ohradí se hraběnka. „To se mi jen zmenšuje oblečení!”

Na párty vybrané společnosti: „A vy jste kdo?” „Říká vám něco jméno Karel Gott?” „Samozřejmě, pane.” „No vidíte, mně to jméno také něco říká. Ale pořád si za žádnou cenu nemůžu vzpomenout co…”

Věštkyně zastřeným hlasem oznamuje starému mládenci, panu Novákovi: „Vidím… vidím… vaši nastávající!” „No, to je báječné,” rozzáří se pan Novák. „Jak se jmenuje?” „Nováková.”

Posteskne si při pozorování fakírova představení jedna žena: „Kéž by to bylo u mužů jako s tím hadem!”

Přijde kluk ve školních letech ke zpovědi a vyznává: „Měl jsem nemravnou představu o Bohu Otci.” „Jakou nemravnou představu?” ptá se kněz. „Představil jsem si Boha Otce s vemenem.” „A jak tě to, prosím tě, napadlo?” diví se kněz. „No, katecheta ve škole nás učil znamení kříže jako – vemenu …

V divadle: „Karle, kde jsi nechal smoking?” „Ale, rozhodl jsem se, že přestanu kouřit.”

„Vaše budoucnost vypadá růžově,” předpověděla chlápkovi vědma ze své magické koule. Spokojený muž vyšel na ulici a převálcovala ho růžová dodávka.

Mladý autor konzultuje název své prvotiny se zkušeným spisovatelem. „No, máš tam bubny a totemy?” táže se klasik. „Nemám.” „Tak ji prostě nazvi Bez bubnů a totemů.”