Návrat z hospody: „Mám v hubě jak po žních.” „Tak sucho?” „Ne, všechny zuby mám vymlácené.”

Peskuje paní Nováková Pepu: „Znáš něco horšího než chlast?” „Ano, znám. Žízeň!”

Žena k muži: „Voda bude dražší!” Muž: „Nejvyšší čas, že došlo i na abstinenty!”

Marienka v kuchařském kurzu: „Že se rýže musí oprat, to pochopím. Za co se ale věší?”

Přijde chlap do hospody, sedne si, rozhlídne se a zařve: „Všichni jste paroháči, dneska jsem byl se svojí starou!”

„Šest roků jsem nepil, nekouřil a nelítal za holkama,” chlubí se chlap při posezení v hospodě. „Proboha, co ti bylo?” žasnou spolustolovníci. „Nic, potom jsem začal chodit do základní školy.”

Je snadné být abstinentem, máš-li auto, přísnou ženskou a málo peněz.

Přijde nametený pan Novák domů a omlouvá se ženě: „Promiň, ale hráli jsme šachy.” „Nelži mi, vždyť je z tebe cítit slivovice!” „A co má být ze mě cítit – snad šachovnice?”

„Dneska jsem byla u odborníka na hubnutí,” povídá kamarádka kamarádce. „A už ti doporučil nějaké dia potraviny?” „Ještě ne, ale už mi stanovil diagnózu!”

Jdou dva v náladě v noci na ubytovnu a jeden z nich se diví: „Jak to pěkně křupe pod nohama! Kde se vzal takový mráz, teď v červenci?” „Kamaráde, to není mráz, to je skleník. Jdem přes zahradnictví!”