Táže se novomanželka manžela: „Jak se, prosím tě, píše slovo fiasko?” „Proč se ptáš?” „Ale to nic, já jen píšu dopis mamince, jaká byla svatební noc!”

Pan Kalianko ke slečně: „Mám doma krásnou sbírku motýlů, pojďte se na ni podívat.” „Teď v noci? To se přece nepatří.” „Ale proč ne, vždyť to jsou noční motýli!”

Ptá se oddávající mladého muže: „Vy jste ženich?” „Ne, ten je támhle u dveří, já jsem ve finále vypadl, ale po praktických zkouškách si mě nevěsta ponechala jako náhradníka!”

Teplouš sedí v kostele, okolo jde pomocník faráře a mává kadidlem. Přejde jednou, přejde podruhé a když jde potřetí, teplouš to nevydrží a povídá: „Bacha, hochu, hoří ti kabelka!”

Starý džentlmen se zastal mladé dívky, ke které se donesla sprška nelichotivých slov od pubertálního přítele. „To víte, já jsem ze staré školy,” prohodil džentlmen k dívce. „Už jsem si všimla,” znechuceně odvětila nevděčná teenagerka. „V té vaší staré škole vám asi musela spadnout cihla na hlavu!”

Pán si stěžuje své mladé přítelkyni: „Vždycky když jsem s vámi, trpím skoliózou.” „Jak to myslíte?” podiví se kráska. „Jednoduše, prohne se mi peněženka.”

Eva se vrátí ze schůzky přes inzerát úplně zdrcená a zařekne se starší sestře: „Už nikdy si nebudu domlouvat rande naslepo!” „Snad tě ten neznámý nějak neobtěžoval?!” zděsí se sestra. „To ani nemohl,” smutní Eva, „dala jsem si rande s papouškem!”

„Věříš na lásku na první pohled?” „Nejen věřím, ale zcela vážně se jí pokaždé věnuji.”

„Řekněte mi, prosím vás, proč mi chcete dát svoji dceru za manželku?” „Pijete, mladíku?” „Jistě, děkuji, ale nejdřív snad prohovoříme tu záležitost, ne?”

Nevěsta se ptá ženicha: „Nevíš, kde jsou Petr s Růžou? Už tady měli být!” „Je mi to líto,” sklopí oči budoucí manžel. „Nechtěl jsem ti to říkat, ale jsou utopení.” „Cože?” diví se nevěsta. „A u jakého topení?!”