Proč jsou muži důkazem reinkarnace? Člověk se nemůže stát tak hloupým během jednoho života.

Dva muži v hospůdce zapředou rozhovor: „První manželka chtěla, abych jí pomáhal při všech domácích pracích.” „A ta druhá?” „Nechce mi pomáhat při žádných domácích pracích.”

„Tím ovladačem na video asi cédéčko nezapneš,” povídá manželce pan Rákos. „Ale ano,” namítá žena. „Za chvíli to začne hrát. Už jsem zmáčkla DISPLAY.”

Paní Nováková zahlédne v davu na Staroměstském náměstí bývalého českého baleťáka. Zatahá manžela za rukáv: „Podívej, Harapes!” „Kde?” podiví se Novák. „Já v tom davu žádného psa hárat nevidím.”

Po které mužově straně má jít žena? Na té vzdálenější od výkladů!

„Strýček tu bude co nevidět!” upozorňuje muže paní Jarmilka. „Tak já mu půjdu naproti,” praví manžel. „Naproti pro pivo.”

Bůh: „Adame, snad ti není líto žebra?” Adam: „Žebra ne, ale mám takovou zlou předtuchu.”

Byl jsem tu! Standa. Byl jsem tu! Luďa. Byl jsem tu! Tomáš. Byl jsem tu! Jiný Standa. Čím mě tyto nápisy zaujaly? Barvou, sklonem písma, umístěním? Není to tím, že jsou ve skříni v ložnici, nebo tím, že jsem ji koupil novou teprve předevčírem?

Ptá se paní manžela: „Pepo, na kolik jsi se pojistil?” „Na deset tisíc.” „Za těch pár korun se ti ani nevyplatí umřít!”

Manželka nadává manželovi: „Ty jsi tak blbej, že kdyby byla olympiáda o největšího blbce, tak ty jsi druhej!” Muž na to: „A když jsem takovej blbec, proč bych byl teda až druhej?” Paní odpoví: „No protože ty jsi takovej blbec, že by jsi to nevyhrál!”