Vnouček křičí: „Babi, babi! Jdem koupit video!” Babka odpovídá: „Kupujte si, co chcete, já to krmit nebudu!”

„Co jste mi to poslal za žvást?” zlobí se na pisálka nakladatel. „To není žvást, ale kouzelnická kniha.” „Vážně? A co je v ní podle vás kouzelného?” „Už první řádek začíná kouzelným slůvkem – Prosím…”

„Vzpomínáš, jak jsme se poprvé potkali?” ptá se bezdomovkyně manžela bezdomovce. „Ano, okamžitě mezi námi přeskočila jiskra,” zasní se on. Santusačka namítne: „Já myslím, že to spíš byla blecha!”

Povídá bezdomovec žebrákovi: „Až skončíte, přijďte se ke mně do kontejnéru podívat na moji sbírku vajglů.”

Žebráci se řídí heslem: „Za žebrotu na dobrotu.”

„Ať mi nikdo neříká, že peníze dávají člověku pocit štěstí,” povídá v hospodě santusák. „Já mám dvacet korun a vůbec se šťastný necítím!”

Výstraha bezdomovcům na popelnici: „Zákaz spaní v den svozu odpadu.”

Bezdomovec náhodou potká známého a hned mu ukazuje své „království”. Napřáhne prst k silnici: „Tak to je moje předsíň.” Ukáže na velký kontejner: „Tohle je můj obývák.” „A kde máš záchod?” přeruší ho známý. „Do toho jsi právě šlápl!”

„Co je s kolegou Koláčkem?” ptá se jeden žebrák druhého. „Ale, nebudeš tomu věřit, pracuje!” „Ale, co bych nevěřil? Já jsem vždycky tvrdil, že je pro peníze schopný všeho.”

Venku se večer spustí velký liják. Temná postava zvoní na náhodný zvonek v paneláku: „Dobrý den, můžu dovnitř? U mě doma prší.” „Vy jste nějaký náš nový soused?” „Ne, já jsem bezdomovec.”