Potká blondýnka brunetku a začnou se hádat. „Já mám hezčí vlasy než ty!” vytahuje se bruneta. Blondýna jde do protiútoku: „Prosím tě, ty musíš mít na tu tvoji hlavu papíry! Vlastně ne, ty bys nesložila zkoušky…”

Vnouček křičí: „Babi, babi! Jdem koupit video!” Babka odpovídá: „Kupujte si, co chcete, já to krmit nebudu!”

„Co jste mi to poslal za žvást?” zlobí se na pisálka nakladatel. „To není žvást, ale kouzelnická kniha.” „Vážně? A co je v ní podle vás kouzelného?” „Už první řádek začíná kouzelným slůvkem – Prosím…”

„Vzpomínáš, jak jsme se poprvé potkali?” ptá se bezdomovkyně manžela bezdomovce. „Ano, okamžitě mezi námi přeskočila jiskra,” zasní se on. Santusačka namítne: „Já myslím, že to spíš byla blecha!”

Povídá bezdomovec žebrákovi: „Až skončíte, přijďte se ke mně do kontejnéru podívat na moji sbírku vajglů.”

Žebráci se řídí heslem: „Za žebrotu na dobrotu.”

„Ať mi nikdo neříká, že peníze dávají člověku pocit štěstí,” povídá v hospodě santusák. „Já mám dvacet korun a vůbec se šťastný necítím!”

Výstraha bezdomovcům na popelnici: „Zákaz spaní v den svozu odpadu.”

Bezdomovec náhodou potká známého a hned mu ukazuje své „království”. Napřáhne prst k silnici: „Tak to je moje předsíň.” Ukáže na velký kontejner: „Tohle je můj obývák.” „A kde máš záchod?” přeruší ho známý. „Do toho jsi právě šlápl!”

„Co je s kolegou Koláčkem?” ptá se jeden žebrák druhého. „Ale, nebudeš tomu věřit, pracuje!” „Ale, co bych nevěřil? Já jsem vždycky tvrdil, že je pro peníze schopný všeho.”