„Jaký je nejrozšířenější typ českého úspěšného podnikání?” „Snad bankovnictví, ne?” „Ne, podvodnictví!”

„Prosím vás, nafukovací postel, je dobrá nebo ne?” „Pokud máte slabé plíce, tak dobrá není.”

„Máte nějaký levný klobouk?” ptá se pán v módním obchodě. Prodavačka na jeden ukáže: „Tady ten za devět stovek.” Chlap si klobouk prohlíží a zajímá se: „Kde má díry?” „Na co?” diví se prodavačka. „Aby si ten osel, co ho za tuhle cenu koupí, mohl prostrčit uši!”

Vyměním sekundové lepidlo za třísekundové. Zn.: Nestíhám lepit!

Slyšeli jste o tom chlápkovi, co kvůli finanční krizi spáchal sebevraždu? Skočil pod popelářské auto.

Nový úředník na přepážce si po práci stěžuje nadřízenému: „Ti lidi jsou ale drzí, dneska tu u mě byl jeden s falešnýma pětitisícovkama snad dvacetkrát!”

Prodám svůj barák za 5000 Kč. Zn.: Bezdomovec.

Pan Louda si kupuje v potravinách čokoládu. „Dělá to dvacet sedm korun,” oznamuje pokladní, když vše naťuká na kase. „A je to i s daní?” „Samozřejmě.” „Tak mi to dejte bez ní, jsem na ni alergický.”

Hledám peníze. Zn.: Můžou být i s mužem.

Přijde chlápek do Jednoty a ptá se: „Paní vedoucí, kde tady máte sílu?” „Co prosím?” podiví se paní vedoucí. „Kde tu máte sílu,” zopakuje chlápek. „Slyšel jsem u nás, že v jednotě je síla.”