„Prosil bych kilo zelí,” říká chlápek v zelenině. Prodavač se táže: „A máte na něj něco?” „Ano,” odpovídá zákazník. „Chuť!”

Naše limo vypiješ = pořádně si pobliješ.

„Jak dlouho tu ještě budete ztrácet můj čas? Tohle je železářství, tady kefír nemáme!” „No dobře, dobře. A co takhle tvaroh?”

Podnikatel přijde domů a oznamuje ženě: „Dneska u mě byli dva rusky hovořící mafiáni.” Manželka nehne ani brvou, to manžela udiví: „Ty na to nic neřekneš?” „A co bych měla říct?” opáčí paní. „Víc by mě překvapilo, kdyby k tobě přišli dva česky hovořící mafiáni.”

Finanční krize dolehla už i na mě. Jím plesnivé sýry, piju stará vína a jezdím v autě bez střechy…

Před řeznictvím zastaví vůz pohřební služby. Kolemjdoucí žena popadne dceru a zrychlí krok: „Měníme řezníka!”

„Prosím vás, co jste mi udělali s tím prádlem?” „Ale paní, vždyť ty krajky jsou krásně čisté!” „Jaké krajky? To bylo prostěradlo!”

Mám u banky docela pěknou sumičku. Má to ale jedno malé mínus. Bohužel je umístěno před tou sumičkou.

„Chtěl bych nějaké pěkné, trvanlivé, moderní a přitom levné boty.” Prodavač si povzdychne: „Já bohužel taky!”

V zelenině: „Kilo máku.” „Zabalit?” „Nemusíte, já mám síťovku…”