Učitel shání kolegyni, chemikářku. Když vejde do třídy chemie, je celá začouzená a žáci na otázku, kde mají paní profesorku, odvětí: „Už tady není…”

Učitel spatřil žáčka, který se vozil po zledovatělé cestě z kopce jen po kalhotách. „Není ti líto pěkných kalhot?” ptá se ho. „Prosím není, já mám pod sebou čítanku.”

Ptá se pan katecheta: „Jestlipak víš, Pospíšile, kdo tě stvořil?” „Sím, to já nevím, pane katecheta, u nás doma jsou kvůli tomu pořád mrzutosti.”

„Martinko, ty jsi jedináček?” zeptá se takhle holčičky paní učitelka. „Ne,” odpoví druhačka, „ještě máme Felicii.”

Paní učitelka se ptá dětí: „Žije ještě Adolf Hitler?” Nikdo se nemá k odpovědi, tak se jim snaží poradit: „Může Adolf Hitler psát na Facebook?” Přihlásí se Pepíček: „Prosím, nemůže, protože by dostal ban!”

Při hodině posunul lavici, tudíž nepovoleně stěhuje nábytek ve vyučování.

Na dotaz, zda měl rád otce či matku, odpovídá, že na to nebyl čas, protože doma dělali všichni záclony.

Oznámení na vrátnici internátu: „Prosíme studenty, aby z okna nevyhazovali odpadky, malé děti je sbírají a nafukují.”

Neví, která bije, a všechny bije.

Odmítá se učit, protože prý chce být jako tatínek.