Hloupý Honza je na smrtelném loži a na dveře už klepe zubatá. Máma ji chtě-nechtě musí pustit dovnitř. Smrtka se postaví před postel nemocného a říká: „Víš ty, Honzo, kdo já jsem?” Honza z posledních sil odvětí: „To víte, že vím, kdo jste. Již několikrát jsem vás při svých toulkách …

Ženská měla v posteli milence, když vtom slyší, jak na příjezdové cestě chrastí štěrk pod koly manželova automobilu. Nezpanikařila a rychle vymyslela řešení – postavila chlapa do kouta, řekla mu, aby se ani nehnul, namazala ho dětským olejem a posypala alabastrovým práškem. Když se manžel podivoval, co to je, povídá …

Blondýnka se svěřuje kamarádce: „Obávám se, že je mi můj Karel nevěrný.” „Nekecej – to není možné!” „Už asi jo,” povzdechne si sklíčená blondýna. „Když jsem se jeho kolegů náhodou ptala, proč není na obědě, říkali, že má nějakou Tatranku!”

Co musíte udělat, když potkáte v Tatrách hladového medvěda? Nic, medvěd udělá vše potřebné…

Poslední slova před smrtí: „Ta tatranka mi nějak nesedla.”

Proč nemají kanibalové domácí zvířata? Ze stejného důvodu, proč mi nechováme Tatranky.

Jeden prohodí při pívečku: „Pánové, byl jsem na dovolené v Tatrách. Tam byla nádherná ozvěna! Jednou jsem zavolal Haló a ozvalo se to ještě pětkrát!” „To nic není,” přidá se druhý. „U nás v paneláku stačí jednou kýchnout a ozve se desetkrát Na zdraví!”

Karkulka: „Babičko, proč máš tak velké oči?” Vlk: „Abych tě lépe viděla.” Karkulka: „Proč máš tak velké uši?” Vlk: „Abych tě lépe slyšela.” Karkulka: „A proč máš tak velkou pusu?” Vlk: „Abych mohla jíst tatranky na šířku!”

Nevěsta se ptá snoubence: „Drahý, co tě upoutává na děvčatech? Inteligence, nebo krása?” Ani jedno, ani druhé, víš, že se mi líbíš jenom ty!”

Paní učitelka ve školce pomáhá chlapečkovi s obouváním bot. Oba tlačili, tahali, ale pořád se do těch botiček nemohli dostat. A když se to konečně podařilo, tak si oba upoceni sedli, chlapeček se podíval na boty a říká: „Paní učitelko, my jsme dali botičky obráceně.“ Paní učitelka se také podívala, …