„Ve mně jsou dvě úplně rozdílné ženy!” povídá manželka manželovi. „Já vím, vždyť platím účty za obě!”

„Tatínku, má naše maminka vždycky a za všech okolností pravdu?” „Chlapče, o tom vůbec nepochybuj, vždycky má pravdu. A proč se ptáš?” „No protože když jsem jí ukázal vysvědčení, tak říkala, že jsem debil po tobě…”

Dnes se těším do práce. Je konec roku a budeme mít malou oslavu. Lednice v kanceláři Je slibně naplněna a všichni se tváří slavnostně. Začínáme už o svačině. Do údržbářské šatny je svolána desetiminutovka, kde si všichni navzájem přejí a připíjí. Nepřijdou tak zkrátka ani ti, co se nemohou oslavy …

Když ženy a muži používají papírové kapesníky,dívají se na dva naprosto odlišné filmy.

Manžel přišel domů a povídá starý: „Mámo vyhráli jsme milion.“ A manželka stále stojí u linky, připravuje večeři a brečí. „Mámo nebreč vyhráli jsme ten milion tak se raduj.“ Stará furt nic jen bečí a bečí. „Prosím tě co s tebou je tak se raduj ne!!“ „Víš moji mamku odvezli …

Blondýnka psala na počítači referát do školy. Když si ho učitelka přečetla, velmi ji pochválila, ale zároveň se i podivila: „Proč vždycky píšeš rm, místo abys napsala m?” Blondýnka překvapeně zvolá: „A ono tam je na klávesnici i m? Já ho nemohla najít!”

V kanceláři přijde šéf za sekretářkou a povídá: „Jaruško, skočte mi koupit novou myš, rozbila se mi a potřebuju pracovat. A nezapomeňte koupit optickou.” Blondýnka odpoví: „Ano, pane vedoucí. A kde je tady zverimex?”

Had přemlouvá Evu, aby se zakousla do jablka, ale nedaří se mu to. Láká ji: „Zakousni se do jablíčka, omládneš o mnoho let.” Ale Eva nic. Had to znovu zkouší: „Evičko, neboj, je výborné, nikdo se to nedozví.” Ale Eva stále nic. Had už je v koncích, až ho nakonec …

Mladá žena u lékaře právě absolvovala vyšetření a obléká se. Lékař vyplňuje recept, ohlédne se po ní a poznamená: „Ty kalhotky patří obráceně.“ „Aha, tou mašličkou dopředu“, zapýří se žena. „Ne. Tím posraným dovnitř!“

Pacient klepe v nemocnici na dveře na chirurgii a vyleze sestra: „Dobrý den, co si přejete?“ „Já si o sobě myslím, že jsem můra.“ „Dobře, ale tady je chirurgie, na psychiatrii musíte obejít budovu.“ „Když tady se svítilo…“