Dnes se těším do práce. Je konec roku a budeme mít malou oslavu. Lednice v kanceláři Je slibně naplněna a všichni se tváří slavnostně. Začínáme už o svačině. Do údržbářské šatny je svolána desetiminutovka, kde si všichni navzájem přejí a připíjí. Nepřijdou tak zkrátka ani ti, co se nemohou oslavy zúčastnit. Jako třeba moje žena, jenž jde domů hlídat děti. Ostatně, když se slavil Mikuláš, hlídal jsem já a na podnikovém mejdanu byla ona. Konečně je konec směny. Pár lidí smutně odchází za svými povinnostmi. Mi ostatní jim ještě jednou přejeme hezký Nový rok a opět se scházíme v údržbářské šatně. Bouchají „rychlé špunty“, vypráví se veselé historky a pomlouvá ředitel. Někdo dokonce přivezl autem video. Pouštíme si nejdříve klipy a známé hity si zpíváme s televizí. Neustále se konzumuje alkohol, takže netrvá dlouho a dochází na porno. Všichni ho komentujeme rádoby vtipnými poznámkami.
Některé značně rozjuchané kolegyně dokonce tvrdí, že to musí byt značně vzrušující souložit před celým filmovým štábem. Začínají také padat návrhy, zahrát si nějakou sexuální hru a dvě kolegyně ihned souhlasí, svlékají se a navrhují jakou.
Nakonec se skupina asi osmi lidí domluví a začínají hrát „Na medvídky“. Princip hry je v tom, že se ženy položí břichem na stůl a pěkně vystrčí zadek. Muži chodí za nimi a zasouvají do nich zezadu své nástroje. Jestliže dotyčná uhodne, čí bodlo ji právě obšťastňuje, vyhrává desetikorunu. Ta, která to neuhodne, prohrává búra.
Ti stydlivější ze začátku rozpačitě přihlížejí, ale pak je všechny zvědavost a vzrušení přemáhá a zapojují se také do hry. Já dále sedím, popíjím a se zalíbením pozoruji zadky mých kolegyň. Šatnou se rozléhají slastné vzdechy a jejich radostné výkřiky, když vyhrají desetikorunu. Rád bych si také zahrál, ale bojím se, že by se to dozvěděla manželka.
Jedna z hráček si jde právě doplnit sklenku a vyčítavě mi říká: „Netrhej partu a pojď si také zahrát.“
„Nemůžu, odpovídám, co by na to řekla moje žena?“
„Co by říkala? O Mikuláši tady vyhrála dvě stovky!“