Ztracený princ

Princ se ztratil za sedmero horami. Až někde k večeru spatřil takovou polorozpadlou, dřevěnou chalupu. Zaklepal na ni a po chvíli mu otevřela stará, ošklivá ježibaba s kočkou na rameni a říká mu: „Nazdar ty čuráku!“
Princ jí odpoví: „No dovolte, takhle se mnou nemluvte, já jsem princ. Potřeboval bych tu jen přespat, hned ráno odejdu“.
„Tak pojď dovnitř, čuráku.“ říká mu ježibaba a pokračuje: „Tak podívej, buď budeš spát se mnou anebo s mojí micinkou čiči, která má pelíšek vedle. Nebo si lehni támhle ke krbu, čuráku!“
Princ na to: „Říkal jsem Vám ať semnou takhle nemluvíte, za prvé. A za druhé: Vedle vás určitě spát nebudu. A s Vaší zablešenou kočkou už vůbec ne, lehnu si ke krbu“.
Ráno se princ probudil úplně rozlámaný a jde se kulhavou chůzí opláchnout před chalupu ke studni. Tam ale stojí nahá, dlouhonohá, krásná blondýna, která se oplachuje. Princ nevěří svým očím. Nafoukne se, jde rovnou k ní a ptá se: „Ahoj, kdo jsi?“
Blondýnka se na něj usměje a říká: „Ahoj, já jsem micinka čiči a ty?“
Princ odpoví: „Já jsem…čurák“