„Svědku, znáte obžalovaného?”
„Promiňte, vaše ctihodnosti, ptáte se, jestli je mezi mými známými aspoň jeden obžalovaný?”
„Ne, chci vědět, jestli znáte tohohle člověka?”
„Ctihodnosti, jak bych to mohl říct? Já vlastně neznám vůbec nic. Ani sebe pořádně neznám. Například včera…”
„Okamžitě přestaňte plkat a odpovídejte!”
„To snad ne? On tady něco natropil, a já mám nést odpovědnost? Odpovědnost přece…”
Myslím, že v tomto okamžiku začal soudce uvažovat o obnově trestu smrti.
Přečtěte si také
Konečně
Poslední den v roce vedou odsouzence na smrt. Odsouzenec je ale podezřele veselý, prozpěvuje si …