Macesy a předkové

Jde pan Taussig před pésachem ke Krechtzmanovi pro macesy. Koukne do krabice a začne kafrat: „Tomuhle oni říkaj macesy? Dyk to nejde urvat!? K tomu by měli zadarmo dávat štípačky! Co já tady zmůžu se svejma zubama-nezubama?!”
„No tak moment,” nedá se proslulý krobián Krechtzman, „co mi tady kvičej a syčej? Tenhle materiál kdyby měli naši předkové na Sinaji, dyž šli přes tu fujtajblovou poušť, to by teda byli zatroleně na vrcholu blaha za takovýhle macesy!”
„No to jim teda můžu podepsat, že by byli,” utrousí na půl huby Taussig, „protože v tý době, kdy šli přes tu zatrolenou poušť, tak v tý době tyhle macesy byly akorát tak čerstvý!”