Do nočního ticha kdosi…

Do nočního ticha kdosi zaklepal na domovní dveře. Žena vstává, jde ke dveřím a ptá se: „Vášo, jsi to ty?”
Ticho, žádná odpověď. Vrátí se proto do postele s pocitem, že se jí něco zdálo.
Sotva však ulehne, ozve se zaklepání znovu. Vstane a jde ke dveřím. „Vášo, jsi to ty? Neznervózňuj mě, prosím!”
Ticho. Vrátí se do postele, ale než stačí zavřít oči, opět zaklepání.
Opět vstane, jde ke dveřím a otevře je. Venku stojí opilý Váša ztěžka se opírající o dveřní rám.
„Ty pitomče! Proč jsi mi neodpověděl, když jsem se ptala? Jak jsem měla poznat, že jseš to ty?”
„Ale vždyť jsem kýval!”