Dva staří kamarádi, Karel a Franta, se každý den scházeli v parku, krmili holuby, sledovali veverky a diskutovali o závažných světových problémech a jejich řešení.
Jednou ale Karel nepřišel, druhý den se opět nedostavil a třetí den zase. Franta nad tím zpočátku příliš nedumal, myslel si, že Karel je nachlazený nebo něco podobného, jsou oba přece dost staří. Ale po týdnu už začal mít velké obavy, co se mu mohlo stát. Nevěděl ovšem, kde Karel bydlí, ani na něj neměl telefon, a tak se nemohl nic dozvědět.
Po měsíci se Karel konečně objevil.
Franta se ho zeptal: „Prosím tě, kde jsi byl?“
Karel odpověděl: „Ve vězení!“
„Ve vězení?“ zeptal se Franta nevěřícně. „Cos proboha udělal?“
„No, znáš Andělku, tu pohlednou blondýnku, co dělá v naší hospodě servírku?“
„No jasně,“ řekl Franta, „co je s ní?“
„Představ si, že na mě podala trestní oznámení, že jsem ji znásilnil. A když se mě soudce zeptal, jestli je to pravda, tak jsem byl ve svých šestaosmdesáti tak pyšný, že jsem se k tomu přiznal! … A ten zatracený soudce mě odsoudil na třicet dní do kriminálu – za lhaní!“
Přečtěte si také
Paní Čermáková
V jednom malém městě povolal právník k soudu jako svědka jednu starou paní. Když složila …