Mrtvice

Sedí si takhle mrtvice na stromě a čeká, až někdo půjde. Po pár hodinkách jde myslivec. Když dojde přesně pod strom, tak mrtivce HUP mu za krk. Myslivec na místě lehne mrtvej. Mrtvice má strašnou radost, tak o kousek dál zase vyleze na strom a čeká, až někdo půjde. Jde takhle houbař, jde pod stromem s mrtvicí, a najednou mrtvice HUP mu za krk a houbař lehne, zatřepe nožičkama a je po něm.
Mrtvice se děsně raduje, tak zase někde vyleze na strom a čeká. Najednou jde nějaká ženská, tak mrtvice to načasuje, a HUP jí za krk. A ono nic, ženská jde klidně dál. Tak mrtvice zasprintuje k dalšímu stromu nad cestou, nahoru a čeká. Když je ženská pod stromem, tak zase HUP jí za krk, a zase nic. Takhle se dopracuje až na kraj lesa. Nakonec zůstane smutně sedět pod posledním stromem a koukat za vzdalující se ženskou. Sedí, slzy v očích a přemýšlí, jak se to jen mohlo stát. Slunce už zapadá, když tu mrtvice najednou vyskočí, štastný úsměv a hlasitě volá na celý les:
„Mám to, už jsem na to přišla, já jsem totiž mozková mrtvice!!“