Kuřáci a modlení

Jeden františkán, dominikán a jezuita byli kuřáci. Rádi by si občas zapálili i při modlitbě, a tak se jednou vydali do Říma, aby si k tomu od papeže vyžádali dovolení. První šel za papežem františkán. Vrátil se celý zpocený: „Tak co?“ neskrývali svou zvědavost dominikán a jezuita. „Zakázal mi to,“ odpověděl celý skleslý františkán. „Papež se na mě obořil, jak můžu vůbec na něco takového pomyslet. Že prý bych modlitbu znesvěcoval neřestí.“ Jako druhý šel na audienci dominikán a dopadl podobně. Ale když se od papeže vracel jezuita, byl velmi spokojený. „Copak tobě to dovolil?“ divili se jeho společníci. „Ale jistě,“ usmíval se jezuita. „Jak je to možné?“ ptali se řeholníci. „To je jednoduché“, odpověděl s klidem. „Vy jste se zeptali, jestli je důstojné při modlitbě kouřit, takže jste byli právem pokáráni. Já jsem se zeptal, jestli se můžu při kouření modlit. A papež mě pochválil, že se snažím poctivě žít biblickou výzvu: Modlete se neustále!“