V domku na předměstí zaučuje starý plynař mladého. Když jsou s prací hotovi, povídá ten starý:
– „Hele, nemysli si, že jsem nějaká vykopávka. Mám docela kondici. Vsaď se, že doběhnu k autu první!“
Tak se oba rozběhnou a starý skutečně doběhne o krok dřív. Mladý jen valí oči, ale vzápětí koukají oba, protože se k nim ještě daleko rychleji řítí udýchaná stařenka.
– „Copak paní, zapomněli jsme u vás něco?“
Babičce trvá pěkně dlouho než popadne dech a pak povídá:
– „Ech, ne, ale když jsem viděla dva plynaře tak upalovat, řekla jsem si, že bych měla asi utíkat taky.“
Přečtěte si také
Smích? Přejde.
Dlouho jsme se smáli anekdotě pana vedoucího. Než jsme pochopili, že jde o pracovní úkol.