Potkají se dva koktaví:
„A-a-ahoj!“
„Na-na-nazdar“
„Jak s-se m-máš?“
„Ale, j-jo, j-jde, t-to. Z-z-zrovna j-jsem s-se při-přihlásil do ško-školy pro ko-koktavý!“
„Jo? N-no t-to m-mi p-pak mu-musíš vy-vyprávět j-jaký to t-tam by-bylo!“
A tak se rozloučí a potkají se zase asi po půl roce:
„Č-čau! T-tak j-jaký to b-bylo ve šk-škole pro ko-koktavý?“
A druhej si stoupne do pozoru a vychrlí: „Tři tisíce třista tři a třicet stříbrných stříkaček stříkalo přes třitisíce třista tři a třicet stříbrných střech!“
„No-no t-to je fa-fantastický!!!“
„N-no j-jo, a-ale má-málokdy na-na to p-přijde ř-řeč….“
Přečtěte si také
Paní Čermáková
V jednom malém městě povolal právník k soudu jako svědka jednu starou paní. Když složila …