Otec pozval klauna na oslavu narozenin svého syna. Klaun se postaví před děcka, strčí ruce do kapes a povídá:
– Kdo uhodne co držím v ruce, ten to dostane.
– Je to bonbón?
– Není to bonbón.
– Je to hračka?
– Ne, není to hračka.
– Jsou to peníze?
– Nejsou to peníze.
– Tak co to tedy je?
– Můj čurák.
V tom přiběhne otec a tahá klauna za límec do kuchyně a řve na nej:
– Co to má znamenat? Těm dětem je 7 let.
– Je mi to moc líto. Občas dělávám i představení pro dospělé. Mám dnes kocovinu a nějak se mi to pomotalo. Už se to nestane.
– To doufám, jinak zavolám policii.
Tak se klaun vrátí k dětem do pokoje a začne znovu. Strčí ruce do kapes a povídá:
– Kdo uhodne co držím v ruce, ten to dostane.
– Je to bonbón?
– Není to bonbón.
– Je to hračka?
– Ne, není to hračka.
– Jsou to peníze?
– Nejsou to peníze.
– Tak co to tedy je?
Klaun se podívá na otce a povídá. Radši zavolejte policii, je to zase můj čurák.