Komando městských strážníků rozehnalo hlouček čumilů před nádražím, v jehož středu seděl jakýsi děda na schodech a pohazoval si v dlani dvoukorunou.
„Co to tu vyvádíte dědku?“ zahřímal velitel.
„Jen jsem tu lidem povídal, že si vzpomínám, že za tuhletu dvoukorunu jsem za první republiky koupil dvacet deka salámu, za komunistů litr mléka nebo půlku chleba a dneska přemýšlím, kde sehnat ještě tři koruny, abych se mohl jít vysrat.“
Přečtěte si také
Paní Čermáková
V jednom malém městě povolal právník k soudu jako svědka jednu starou paní. Když složila …