Zvířata

Jednoho krásného slunečného rána se prochází po městě jeden vznešený a pyšný kohout. Zastaví se u Fast Foodu a uvidí na grilu pět kuřat. Rozčilením povídá: „No, takhle to dál nepůjde, dámy. Vy se tady jen tak spokojeně opalujete a na vesnici nemá kdo snášet vejce!”

Myslivec šel se synem na lov a malej se vrátil samá modřina. „Dneska ses moc nevyznamenal,” naoko si dobírala muže myslivcová, když jí podává dva hubeňoučké ušáky. „Jak vidím, tak i ten náš Filípek chytil cestou víc zajíců než ty!”

„Nejvíce medvědů jsem postřílel v Africe.” „Ale v Africe přece žádní medvědi nejsou.” „No jo, teď už ne!”

„Hele, krávo, co jseš? Prase, nebo slepice?” „Chro chro chro dá!”

Proč nemají ryby prsty? Kapitán Iglo jim je uřezal.

Hospodářská zvířata jsou zvířata, která vysedávají po hospodách.

Baví se dvě prasata. „Od čeho máš černej ocas?” zajímá se první. Druhé vysvětluje: „Hospodář potřeboval prošťouchnout komín a nemohl najít štětku.”

Králík přijde do řeznictví a ptá se: „Máte salát?” „Ne,” říká řezník, „nemáme, my salát nevedeme.” Druhý den přijde králík znovu a ptá se: „Máte salát?” Řezník kroutí hlavou a vysvětluje králíkovi, že je v řeznictví, a že salát nevedou. Třetí den přihopká králík zase se stejnou otázkou. To už …

Proč má datel zobák? Aby si nerozmlátil hlavu o strom.

Medvěd se vrací unavený domů a najednou slyší králičí zpěv. Říká: „Králíku, prosím tě, přestaň zpívat. Chci si odpočinout.” „Ano, medvěde, přestanu.” Medvěd uléhá do postele a zase uslyší králíkův zpěv. Hned se rozčílí a vyběhne z domu. „Králíku, nech toho! Nebo uvidíš!” „Ano, ano, medvěde! Slibuji!” Medvěd už usíná …