Dotěrný zpěvák

Medvěd se vrací unavený domů a najednou slyší králičí zpěv. Říká: „Králíku, prosím tě, přestaň zpívat. Chci si odpočinout.”
„Ano, medvěde, přestanu.”
Medvěd uléhá do postele a zase uslyší králíkův zpěv. Hned se rozčílí a vyběhne z domu. „Králíku, nech toho! Nebo uvidíš!”
„Ano, ano, medvěde! Slibuji!”
Medvěd už usíná a co neslyší – králíkův zpěv! Vyběhne před dům a nikde nikdo. Najednou uvidí králičí uši čouhat z potoka. Vytáhne za ně králíka a králík mu řekne: „Hele, medvěde, les je tvůj, ale nás ryby nech na pokoji!”