Zločiny

„Napařili mi deset hodin veřejně prospěšných prací za urážku policisty,” stěžuje si motorkář. „A co tak strašného jsi mu řekl?” „Poznamenal jsem před ním, že má IQ nula a u soudu mu naměřili jeden a půl!”

Za mřížema kleje vězeň: „Už nikdy nebudu vykrádat čerstvě natřený auto!”

Povídá policajt kamarádovi: „Tak jsem zjistil, že se do papíru přidává cibule.” „A jak jsi na tohle, prosím tě, přišel?” „Vždycky, když čtu výplatní pásku, slzí mi oči.”

Z policejních spisů: „Zloděj koštěte za sebou zametl stopy.”

Víte, jak se utopili dva policajti? Jeli na motorovém člunu, zhasl jim motor a oni ho chtěli roztlačit.

Poznatek známého chicagského pašeráka: „Za celý svůj život jsem se při obchodování na černém trhu nesetkal s jakoukoli diskriminací kvůli mé bílé pleti.”

Náčelník policejního sboru se jednoho dne rozhodl, že nebude mluvit nespisovně. Přijde do práce a říká strážníku Korouhvičkovi: „Běž do krámu a kup včelí osk!”

Soudce na soudě: „Takže, milá paní, vy jste na obalu namísto Podávat s ledem četla Podávat s jedem?”

K vedoucímu klenotnictví přijde známý a povídá: „Slyšel jsem, že váš zlatník utekl s vaší dcerou, šperky i penězi. Je to pravda?” „Ano, je to tak. Ale zanechal mi lístek, že mi vše postupně vrátí. Je to slušný člověk, dceru už mám doma!”

Přijde policajt ke kolejím, rozloží skládací metr, položí ho přes ně a potom si na něj sedne. Metr se zlomí, policajt chvilku kouká, pak vyndá nový metr a vše se opakuje. Nakonec vstane a kroutí hlavou: „To jsem blázen, jak ti Pražáci můžou na tom metru jezdit?”